MOŠNY Kdo jsme
CD Kdyby zítra ...
CD Od večeře kosti
CD Nebezpečí
CD Hlasy v nás
CD Zadními vrátky
Nabídka programů
Kronika
Odkazy k přátelům
Napsali o nás
Dopisy od Vás

Vlasenický budík
27.5.2017 - fotky jsou
tady
Fotky z nahrávání
našeho nového CD v roce 2017 (průběžně doplňované) najdete
tady
A přece se točí!
Dnes (7.11.2016) jsme slavnostně položili základní kámen k našemu šestému CD!
Novinky o nás najdete
na Facebooku
tady :-)
na Bandzone
tady :-)
Roklefest
Čertova rokle 10.9.2016
fotky
Pernštejnská Fortuna
Pardubice 21.8.2016
fotky
Náměšťfest
Náměšť nad Oslavou 25.6.2016
fotky
Porta Brno
Café Práh Vaňkovka 23.4.2016
fotky
Blansko 1994 - 2015
Mošny na blanenském zámku
fotky
Kuroslepy
KC Kalimeta 11. 4. 2015
pozvánka

Obrázky na plochu
Petrov v pozadí
Na Špilberku
rozlišení 1280x1024



od 22.5.2000

Nebezpečí
Třetí album vokální skupiny Mošny
Přebal CD 'Nebezpečí'

Nahrávání a konečné smíchání proběhlo ve studiu Pí-vox v Brně-Židenicích v režii Jiřího Klementa a Františka Nečase. Album obsahuje nové písně z let 2001-2003 a kromě naší pěvecké sestavy se na něm podíleli i hosté skupiny - Ivo Cicvárek (klavír, kytara), Pavel Bongo Plch (bicí, perkuse, programování), Petra Klementová a Martina Mikušková (flétny), Jana a Jaroslav Havlovi (violoncella), Stano Palúch (housle) a Jiří Šváb (trombón). Prohlédněte si fotografie z nahrávání.

Nahrávka vyšla na CD v červenci 2003 a její křest se odehrál 4.7. v rámci festivalu Zahrada v Náměšti na Hané.

Album zahrnuje:

  1. Nebezpečí
  2. Sirky (ukázka MP3 - 600 kB)
  3. Nebudem (ukázka MP3 - 770 kB)
  4. Bílé Karpaty (ukázka MP3 - 830 kB)
  5. Paralen
  6. Žalozpěv na netopýra
  7. Ruce
  8. Žáby
  9. Déjá vu
  10. Židle (ukázka MP3 - 900 kB)
  11. Slova na zádech
  12. Summertime
  13. Podobenství o deváté vlně
Pro přehrávání ukázek ve formátu MP3 doporučujeme ke stažení MS Media Player

Album vyšlo na CD a můžete si jej objednat emailem (kacer@mosny.cz).

Cena (včetně poštovného) je 250 Kč.

(za každé další CD 200 Kč)
Fotografie na zadní straně bookletu

Napsali o CD

      DESKY NA BURZE
I brněnské Mošny od minule o stupínek postoupily a ukázaly, že bodovat lze i s dost konzervativním projektem - písničkami v podstatě ve folkpopovém hávu, občas ozvláštněnými acapellovým podáním a důrazem na krásné zpívání vůbec. přitom na albu Nebezpečí (repertoár až na výjimky Ivo Cicvárek) není žádná superpecka, na kterou bych přísahal, ale vše je tu promyšlené, zvládnuté, jednotlivé složky jsou v rovnováze...

(Tomáš Hrubý, F&C 1/2004, 12.1.2004)


      MOŠNÁM NEBEZPEČÍ NEHROZÍ
U každého interpreta či skupiny je zajímavé pozorovat jeho vývoj. Mám to štěstí, že mi rukama a ušima prošly obě dvě dříve vydané desky Mošen (Zadními vrátky a Hlasy v nás). Přestože kapelu každoročně slyším na nějakém festivalu, cédéčko je cédéčko. Tohle poslední se jmenuje Nebezpečí, ale mohlo klidně nést i název Překvapení - našel jsem si hned dvě, obě velmi příjemná a obě v hlasových stopách disku.
Jedno se dostavilo už po pár vteřinách. Sametový hlubší hlas a zaujetí ve výrazu, to bude Kamila, říkal jsem si a otevřel booklet. Omyl, Alena Milichovská! Že by překlep? Ale ne, druhou písničku zpívá Alena sólově a je to stejný hlas. Dlouhá léta mi připadala jako nejslabší z tria zpěvaček, ve svých typických vyšších polohách bývala nevýrazná, teď je všechno naprosto jinak - nápad posunout její party dolů byl mimořádně dobrý. Naopak David Gregor na desce zdaleka jen nebručí v nízkých frekvencích, jak velí jeho povolání basisty, nýbrž zaujme jemným sólem postaveným o několik linek osnovy výše (píseň Nebudem v duetu s Kamilou Vozákovou). Ostatní členové Mošen odvedli na desce to, co se od nich očekávalo. Kamila, Alena i nejvýše zpívající Kateřina Svobodová si rozdělily sóla rovným dílem, kapelníka Jirku Kačera Mrázka nechaly vyniknout jen v jedné a Davida ve dvou položkách třináctipísničkového seznamu. Nový člen Jakub Šimáně sólo dosud nevybojoval, ale jeho předchůdce Bořek také nesóloval, takže to není žádná ostuda. Sbory výborně ladí a rytmická souhra (nejen ve vokálech) je také bez vady.
Třetí zajímavostí je (hlavně pro toho, kdo zná Mošny jen jako acapelovou skupinu) instrumentální podklad většiny písní. Aranžérsky se o něj postaral (aspoň to předpokládám) Ivo Cicvárek, jenž také zasedl ke klavíru a spolu s dalšími stálými i nestálými hosty má jasný názor: základem je jazz, občas prostřídaný průhlednější řečí písničkářského folku (Bílé Karpaty) nebo mohutným novoromantickým zvukem (závěrečné Podobenství o deváté vlně). Podařilo se mu do desky obtisknout svou stopu natolik, že by toto cédéčko mohlo být z poloviny považováno i za třetí album Ivova seskupení OKO, na němž hostují Mošny. Přinejmenším pro to hovoří obsazení instrumentalistů: Petra Klementová, Jana Havlová (tedy OKO), Pavel Bongo Plch, Stano Palúch, Jaroslav Havel (podíleli se na předchozích deskách OKO); "necicvárkovské" hosty reprezentují jen trombonista Jiří Šváb a flétnistka Martina Mikušková. Nadto Ivo jako stálý autor dodal dvanáctkrát hudbu a devětkrát text. Přiznám se, že jsem v některých místech bezděčně očekával, že Ivo začne také zpívat, ba dokonce jsem se u Bílých Karpat divil, že do této přírodně lyrické věci neobsadil Žofii Kabelkovou...

(Honza Hučín, Internetfolk, 2.9.2003)


      OD GERSHWINA K INTERNETU
Vokální kapela Mošny s bicími? A s trombónem? A s úpravou jazzového standardu? Co je to za nesmysl? ptá se nevěřícně posluchač po prolistování bookletu alba Nebezepčí a vkládá cédéčko - na vlastní nebezpečí - do přístroje. Pro jedny naštěstí, pro druhé naneštěstí však nakonec k příliš velké změně oproti předchozím albům nedošlo. Mošny zůstávají Mošnami a i přes bohatší nástrojové obsazení je jejich největší plus ve sborově zazpívaných refrénech.
Úvodní píseň třetího alba Mošen, titulní Nebezpečí, skutečně může překvapit zcela pravidelným rytmem bicích (Pavel Plch) a hitovou melodií (Ivo Cicvárek), kterou by snad mohla vzít na milost i některá komerční rádia spřízněného formátu. Skladba by určitě snesla i jednodušší, čistě akustickou úpravu, asi by se mi nelíbila o nic méně, ale zvýrazněná rytmika jí rozhodně neubližuje. Pokud se Mošny budou i nadále občas rozhodovat pro folkrockové úpravy, nebude to na škodu.
Hned druhá písnička - Sirky - je však typická "mošnovská" acapellová záležitost. Z podobného soudku najdeme na nové desce ještě Žáby (legrácka založená na slovních říčkách, která bez opravdu pozorného poslechu pointy ztrácí veškeré své kouzlo), Paralen (obvyklé podání neobvyklého tématu, píseň nejen o paralenu, ale také o internetu, pěšcích a patu) a Židli (píseň postavená na předpokladu, že si posluchač pamatuje na jistou hru z dětství; já si na ni vzpomínám, ale už jsem se setkal s lidmi, kteří ten text prostě nechápou...). Vedle těchto svižných vokálních skladeb obsahuje album ještě jednu čistě acapellovou píseň, pomalejší Ruce. Zde bych po několika prvních taktech čekal, že se skladba trochu víc rozjede a že se nějaký nástroj přece jen přidá.
Novum v repertoáru brněnské šestice představují skladby s jazzovým nádechem. Nejjazzovější je samozřejmě úprava Summertime George Gershwina s českým textem Jana Wericha. Jedná se sice o jednu z nejčastěji přebíraných skladeb historie populární hudby (jen já mám v rádiu k dispozici přes 20 různých verzí), avšak Mošny ji dokázaly zpracovat po svém a s humorem. Ze sóla, které jindy obvykle zpívá žena nebo tenor, se stal virtuózní kousek pro bas Davida Gregora, který si v závěrečné anglicky zpívané sloce navíc zaimituje Louise Armstronga. Jistá komičnost interpretace přitom neubírá na vážnosti vlastnímu textu písně, mimochodem velmi krásnému.
Ovšem nejen hrátkami s Gershwinem Mošny dokazují, jak se zhlédly v jazzu. Stačí si vychutnat bluesový rytmus Nebudem (s už zmíněným trombónem Jiřího Švába) nebo klavír (Ivo Cicvárek) a flétnové vyhrávky (Petra Klementová) v Žalozpěvu za netopýra, abyste zjistili, že Mošnám je folkový kabátek malý.
Mošny na novém albu pokračují v dlouhodobé spolupráci s Ivo Cicvárkem jakožto autorem hudby (všechny písně s výjimkou Gershwina) i textů (všechny s výjimkou čtyř). Naopak novinkou jsou dva příspěvky z dílny Jiřího moravského Brabce, který pro Mošny napsal mimo jiné dva nejmnohoznačnější texty alba - Žalozpěv za netopýra a pětiminutovou epopej (což je samozřejmě protimluv) Podobenství o deváté vlně. Jiří Brabec je sice pan Textař, avšak Ivo Cicvárek mu zdárně dýchá na paty, a to především v detailech ("bílý hrad v Karpatech" v písni Bílé Karpaty).
Pro zpívající Mošny je typická velmi pečlivá výslovnost (místy - například v Paralenu - sklouzávající až k jakémusi skandování). A ještě jeden postřeh k interpretaci: Při poslechu pomalých Bílých Karpat jsem si znovu uvědomil, že zpěvačky Mošen (zde Kateřina Svobodová) sice mají sympatické hlasy i jako sólistky, ale že jejich největší síla je opravdu ve sborech.
Řada písniček na albu Nebezpečí se mi hodně líbí. Ovšem z celku mám spíše neutrální pocit. Jako by se Mošny snažily udělat hodně velký krok kupředu a přitom nakonec zůstaly téměř na místě. V kategorii "mladých vokálních kapel" patří už několik let ke špičce. Do první folkové ligy se však tímto albem ještě nepropracují a jazzmani je za své také nepřijmou.
Nevím, jakým směrem se Mošny rozhodnou jít na svém příštím albu. Zda bude jazzu a bohatých aranží ještě více; nebo zda půjde o podobnou směs vokálních, folkových a méně folkových skladeb jako na Nebezpečí; anebo zda se dočkáme návratu k akustičtějšímu projevu. Model Nebezpečí sice opravdu nepovažuji za tak novátorský, jaký se zdá na první pohled, ale je mi sympatický. Mošny zůstaly samy sebou a přesto dokázaly ukázat svůj repertoár o trošku obohatit.
(Článek vznikl pro časopis Folk & country)

(Milan Tesař, www.proglas.cz, 4.11.2003)

KALENDÁŘ

Plánovaná vystoupení
v roce 2017

22.3.-26.7. (st-st)
bandzone.cz/mosny


JINDŘICHŮV HRADEC
Kaple sv. Máří Magdalény

14.7. (pá) 22:30
Folková Růže


BLANSKO
nádvoří zámku

30.8. (st) 19:00
Muzika pro Karolínku


MOHELNICE
Mohelnický dostavník

1.9. (pá) 20:00
Mohelnický dostavník


BRNO
Klub Leitnerova

20.9. (st) 19:30
25 let poté :-)

administrátor